Přátelství+, mingles, otevřené vztahy a polygamie - čím to je, že moderní modely vztahů jsou takové?

Pokud věříte babičkám a dědečkům, vztahy bývaly jednoduché: potkáte se, vezmete se, máte děti a zůstanete spolu po celý život. Pro mnohé to byl sen o pravé lásce - pro jiné to není úplně ta správná cesta. Nebo spíše: ještě ne. Zdá se totiž, že je pro nás stále obtížnější se skutečně angažovat. Jak jinak se může stát, že máme pocit, že všude, kam přijdeme, jsou jen samé ne-vztahy? Něco závazného? Zpočátku raději ne. Pak bychom raději měli mít přátelství+, situační vztah nebo jsme prostě mingles. Nebo můžeme jít ještě o krok dál a mít otevřený vztah nebo polyamorní partnerství. Tak máme něco pevného, z čeho máme dobrý pocit, ale nemusíme se úplně vzdát svobody. To zní skvěle! Nebo ano?

Každopádně existuje mnoho možností, jak se již stoprocentně nevěnovat jednomu vysněnému partnerovi. Ale je to dobře, nebo špatně? Nebo ani jedno? Podívali jsme se na to blíže:

Obsah:

• Čím větší výběr, tím těžší rozhodování.
• Jsme opravdu sobečtí, když chceme víc?
• Od přátelství+ po polyamorii - nejčastější pojmy.
• S riziky a vedlejšími účinky - ale zároveň s možností větší upřímnosti.

Není divu, že je pro nás stále těžší rozhodnout se pro stálého partnera. Vždyť seznamovací aplikace jako Tinder nám nabízejí obrovský výběr potenciálních lásek a k prvnímu kroku stačí jen rychle přejet prstem po displeji chytrého telefonu. Jak se můžete zavázat, když další slibné rande může být za rohem v příštím okamžiku? A skutečně to bylo psychologicky prokázáno: Pokud máme příliš mnoho možností, často jsme rychleji frustrováni a méně spokojeni s konečným rozhodnutím - máme přece pocit, že nám chybí mnoho dalších věcí. Proto je lepší nepřehánět to s procházením aplikací a seznamovacích portálů, ale udržovat výběr na přijatelné úrovni. A také je lepší stále nemyslet na to, koho dalšího byste mohli mít. Vždyť na rande jde o to, zda je pro nás náš protějšek v danou chvíli ten pravý a zda se z toho může vyvinout něco víc. Vše ostatní se pak vyjasní. Nezáleží na tom, jak vypadají ostatní možnosti seznamování.

Vzhledem k trendu nezávazných vztahů je snadné nabýt dojmu, že dnešní generace jsou sobecké, nezodpovědné a prostě nejsou schopné skutečného závazku. Nejlepší je užít si co nejvíce zábavy, aniž byste museli platit účet. Dlouhodobé partnerství přece neznamená jen slunce a růže. Čím více se citově angažujeme v druhé osobě, tím větší je riziko, že nám ublíží. Tomu se ovšem lze snadno vyhnout pomocí tohoto svůdného nezávazku. Ale je to opravdu tak snadné vysvětlit? Existuje dnes přátelství+ a všechny ostatní formy jen proto, že jsme se stali sobečtějšími?

Začněme na druhé straně: Celoživotní manželství plné lásky zní romanticky a nádherně, ale ne všude odpovídá realitě. Kolik párů spolu žije desítky let, ale ve skutečnosti spolu nejsou šťastní? Jak často se stává, že jeden z partnerů nebo dokonce oba pozastaví svůj život a vzdá se naplněného milostného života, protože nechce ohrozit stávající rodinnou konstrukci? Nebo se bojí sociálního tlaku či finančních potíží, které jsou s rozchodem často spojeny? A jak často se manželství v určitém okamžiku rozpadne a válka růží, která vypukne, si vyžádá své oběti? Všichni, a zvláště děti rozvedených manželství, máme dobré důvody k obezřetnosti, protože také známe bolest spojenou s nešťastnými partnerskými vztahy. Sobectví tedy může být (částečným) důvodem pro alternativní modely vztahů, ale zdaleka ne jediným. Naše stále otevřenější společnost nám spíše dává více možností, jak najít tu správnou cestu. A tak jsme při hledání lásky na jedné straně opatrnější a na druhé straně možná ochotnější vyzkoušet něco nového. Nakonec najít to, co nás činí skutečně šťastnými.

Jaké jsou ale přesně tyto možnosti? Kromě klasického partnerství existují v zásadě tři různé typy vztahů:

Nezávazná pospolitost - Situace, Přátelství+, Mingles.

Jak to nazvete, je na vás - v každém případě se nezavazujete k žádným hlubším závazkům. Vycházíte spolu dobře a pravidelně se scházíte na sex nebo jen tak na schůzky či volnočasové aktivity. Takže je v podstatě ideální pro to, abyste se necítili osaměle. Možná se časem vyvine i vztah. Na druhou stranu existuje riziko, že se zamiluje jen jedna osoba a vznikne malá krize.

Otevřený vztah / otevřené manželství

Oba partneři se zde cítí stejně silně propojeni jako v klasickém vztahu, ale přiznávají si právo na sex s jinými. Důležité je, že láska je vyhrazena výhradně partnerovi. Dlouhodobé vztahy jsou také myslitelné, ale hlubším citům se obvykle vyhýbáme. Stálý partner je vždy na prvním místě.

Otevření se je často vnímáno jako sexuální obohacení nebo jako možnost realizovat sexuální preference, které partner nemůže nebo nechce naplnit. Na druhou stranu hrozí, že lásku ohrozí žárlivost - proto má smysl velká důvěra a jasná pravidla.

Polyamorie

Na rozdíl od otevřeného vztahu jsou v modelu polyamorního vztahu city k ostatním partnerům výslovně součástí vztahu. Člověk je schopen milovat několik lidí najednou a v podstatě vede několik paralelních vztahů. Jde o formu partnerství, která může být mnohem složitější a někdy i náročnější než klasický vztah. Proto je vhodný pouze pro lidi, kteří se na něj opravdu cítí a zvládnou ho i dlouhodobě. Jinak jsou dramata ze žárlivosti jen otázkou času.

Tyto moderní modely vztahů nejsou v žádném případě úplným nesmyslem nebo projevem čirého egoismu, i když jsou bohužel někdy zavádějícím způsobem využívány jako záminka k tomu, aby si člověk mohl dovolit podvádět. Na druhou stranu, pokud si uvědomíme, že i monogamní vztahy mají své temné stránky a že partneři se často podvádějí - ať už z jakéhokoli důvodu -, může nezávazné nebo otevřené partnerství znamenat šanci na větší upřímnost. Protože tím, že hrajete s otevřenými kartami a/nebo sexuální touhu po vzájemném souhlasu realizujete jinde, je vždy zachována důvěra. A to je pro mnohé nejdůležitější kotva ve vztahu.

Nakonec vždy záleží na vašem vlastním rozhodnutí - a nikdo nemá právo to posuzovat zvenčí. Důležité je pouze to, aby se partneři skutečně shodli na tom, jaký vztah mezi sebou mají. Protože pokud se zde názory rozcházejí, je katastrofa předem naprogramována. Proto je prvním krokem vždy otevřená diskuse. Bez ohledu na to, zda jste se právě seznámili, nebo uvažujete o změně vztahu.

Kromě toho platí totéž, co pro výběr partnera: Bez ohledu na to, jaký model vztahu si zvolíme, nejsme k němu vázáni navždy. Možná to funguje trvale, ale možná v určitém okamžiku bude změna na klasické partnerství/manželství správná. Pokud se k sobě budeme chovat férově, máme všechny možnosti.